metelka

Vážení, musím se panu Kravčíkovi omluvit. Před týdnem jsem ho podezíral, že zaujal pozici mrtvého brouka a nehodlá odpovědět na mých 5 námitek vůči jeho teorii. Jak jsem se ale dověděl, skutečnost je trochu jiná. Pan Kravčík totiž odpověděl. Na Facebooku. Už dříve si mě ale na Facebooku zablokoval. Teď odpověděl přes Facebook, tedy tak, aby sice odpověděl (pro jeho fan-club to vypadá moc dobře), ale já abych se k jeho odpovědi pokud možno nedostal. No nic, i to vypovídá hodně o panu Kravčíkovi a jeho už pověstném strachu z diskuse……

Nicméně i mezi Kravčíkovými facebookovými přáteli jsou lidé, kterým tento Kravčíkův přístup vadí, takže mi jeho odpověď vykopírovali z Facebooku a poslali. Nakonec tedy mohu na jeho odpovědi reagovat. Tady je ta Kravčíkova odpověď (Facebook pana Kravčíka z 15.8.2019):

5 ODPOVEDÍ NA 5 NEJASNOSTÍ PÁNA METELKU O KLIMATICKEJ ZMENE

Pán Metelka ma vyzval cez blogovisko na webovom portáli PRAVDA, aby som odpovedal na 5 otázok (https://metelka.blog.pravda.sk/…/proc-pan-kravcik-nikdy-ne…/), ktoré sú údajne v rozpore s tým, čo tvrdím.

ODPOVEĎ NA 1-VÝ DOTAZ

Všimnime si, že teplota na kontinentoch od roku 1975 vzrástla cca o 1,3 0C. Teplota hladiny oceánov od roku 1975 vzrástla asi o polovicu (0,7 0C). Z toho vyplýva, že teplota kontinentov rastie približne dvakrát rýchlejšie, ako teplota oceánov.

Ak vychádzame z 2. termodynamickej vety, podľa ktorej nie je možné, aby sa teplo šírilo z chladnejšieho miesta do teplejšieho, potom je logické, že prehrievanie atmosféry kontinentov ovplyvňuje prehrievanie atmosféry nad oceánmi, pretože zvýšenou produkciou citeľného tepla do atmosféry sú vzduchové prúdy v atmosfére dynamickejšie.

Toto vysvetlenie potvrdzuje aj to, že ročná fluktuácia teploty v moriach na severnej pologuli je približne dvojnásobne vyššia, ako fluktuácia teploty v oceánoch na južnej pologuli. Má to logiku v tom, že na južnej pologuli je len cca 20% plochy kontinentov. Ďalej je to dovysvetlené v odpovedi č. 2

ODPOVEĎ NA 2-HÝ DOTAZ

Moje vysvetlenie je v súlade s poznaním Anthony Del Genio, klimatológa z Goddardovho inštitútu pre vesmírne štúdie NASA (Anthonym Del Genio).

Podľa Antonyho Del Genia sa často vyskytujú búrky, ktoré prenášajú teplo od trópov k vyšším zemepisným šírkam. To tlmí otepľovanie v blízkosti rovníka a prispieva k zosilneniu oteplenia Arktídy.

Toto je tiež v súlade s 2. termodynamickou vetou (šírenie tepla od zdroja). Treba si všimnúť napríklad teplý január v strednej Európe, ktoré je vytvárané tokom tepla od Afriky smerom k Severnému pólu.

Vzduch zo strednej Európy je vytláčaný do Arktídy a často sa stáva, že na prelome rokov sa teplota na Severnom póle pohybuje okolo nuly. Riešenie? Ak chceme prinavrátiť klasickú zimu v strednej Európe so snehom a tuhou zimou, mal by sme pouvažovať o tom, ako znížiť intenzitu kontinentálneho tepelného ostrova nad Afrikou i Južnou Európou. S tým súvisí aj možné riešenie, ako zastaviť imigračné vlny do Európy.

ODPOVEĎ NA 3-TÍ DOTAZ

Odpoveď je veľmi jednoduchá:
Naakumulované teplo v dolnej vrstve troposféry zvýšenou produkciou citeľného tepla z leta ovplyvňuje teplotný režim zimného obdobia, tak ako som vysvetlil v bode číslo 2.

ODPOVEĎ NA 4-TÝ DOTAZ

Variabilita špecifickej vlhkosti v intervale od plus do mínus 0,1 gramov na kilogram je na úrovni štatistickej chyby a o ničom nevypovedá. Môže a nemusí súvisieť. Potrebuje to hlbší a komplexnejší výskum.

ODPOVEĎ NA 5-TÝ DOTAZ

Z grafov, ktoré predkladá pán Metelka vyplýva, že teplota zemského povrchu za sledované obdobie stúpla o 0,8 0C, teplota dolnej troposféry stúpla o 1,3 0C, teplota strednej a hornej troposféry stúpla o 1,1 0C a teplota dolnej stratosféry klesla o 2,5 0C.

Z toho jednoznačne vyplýva že v prostredí, kde človek žije, teda v troposfére dochádza ku koncentrácii tepla. Smerom do vyšších vrstiev atmosféry dochádza k poklesu teploty.

Fyzikálne sa to dá vysvetliť zoslabením prenosu tepla od zemského povrchu do vyšších vrstiev atmosféry, pretože sme za posledné polstoročie vysušili rozsiahle teritóriá kontinentov, čim sa menej vody vyparuje.

Dôvod? Menej vyparovanej vody zo zemského povrchu spôsobuje vyššiu produkciu citeľného tepla a to teplo prehrieva troposféru a je menej tepla odnášane do vyšších vrstiev atmosféry.

Kde je ta hranica inflexného bodu, by mali dať odpoveď seriózne výskumy a nemá to byť predmetom handrkovania a chytanie sa za slovíčka. Z toho evidentne vyplýva, že problém zmeny teplotného režimu planéty Zem spočíva vo vysušovaní krajiny, čím sa znižuje odčerpávanie tepla z troposféry do vyšších vrstiev atmosféry.

ZÁVER
Tak to máme 5 odpovedí na fyzikálne procesy v atmosfére, ktoré pánu Metelkovi sa zdali, že sú v rozpore s teóriou, ktorú prezentujem.

Preto chcem pánu Metelkovi poďakovať, že si dal námahu a dal mi príležitosť, aby ma prinútil odpovedať a uviesť na pravú mieru to, čo som doteraz podceňoval vo vysvetľovaní.

Jedno má pán Metelka pravdu. Fyzika je krásna v tom, že nie je možné ju okecat. Tak by bolo načim, aby pán Metelka nekecal a venoval sa seriózne výskumu atmosféry a energetickým tokom v nej a našiel koreláciu stavu vody v ekosystémoch a vplyv na ohrievanie kontinentov i globálne klimatické zmeny.

Týchto 5 otázok, ktoré uviedol pán Metelka potvrdzujú, že globálna klimatická zmena je spôsobená vysušovaním krajiny a CO2 nehraje žiadnu rolu. Je najvyšší čas prestať podceňovať vplyv vysušovania kontinentov na lokálne, regionálne, kontinentálne i globálnu klimatickú zmenu i tých, ktorí prinášajú alternatívny pohľad na zmeny klímy.

Ano. Čtete dobře. Komik Kravčík mi děkuje v odpovědi, ke které jsem se dostat vůbec neměl…

A pokud jde o odpovědi samotné? Nic nového, nic nečekaného. Pan Kravčík sice napsal spoustu slov, ale fyzikálně korektně nedokázal odpovědět ani na jednu mou námitku. Tak si to proberme:

Ad 1) – oteplení nad oceánem: Cituji pana Kravčíka: „Ak vychádzame z 2. termodynamickej vety, podľa ktorej nie je možné, aby sa teplo šírilo z chladnejšieho miesta do teplejšieho, potom je logické, že prehrievanie atmosféry kontinentov ovplyvňuje prehrievanie atmosféry nad oceánmi“. Dobrá. Pokud by oteplování nad oceánem bylo opravdu způsobeno jen teplem z kontinentu, pak by musely být jasné stopy masivního transportu tepla z pevniny nad chladnější oceán. Tak třeba v mírných zeměpisných šířkách převládá proudění od západu k východu. Takže v západní (návětrné)  části oceánů by muselo být oteplování větší než ve východní (závětrné) části. Realita ovšem taková zjevně není.

(http://news.mit.edu/2016/solving-the-mystery-antarctic-missing-heat-0617)

Struktura rozložení teplotních trendů nad oceány vůbec neodpovídá tomu, jak by měla vypadat, kdyby měl pan Kravčík pravdu a kdyby oteplování nad oceánem bylo závislé jen na teple z pevniny (vysušování povrchu na oceánu jaksi nemá smysl). Naopak ukazuje, že oteplování na oceánu vzniká procesy přímo nad oceánem, jen je nižší než nad pevninou (vlivem vyššího výparu a vyšší tepelné kapacity vody ve srovnání s pevným povrchem). Tady tedy pan Kravčík nevysvětlil vůbec nic…

Ad 2) – větší oteplování v Arktidě: Kravčík: „Podľa Antonyho Del Genia sa často vyskytujú búrky, ktoré prenášajú teplo od trópov k vyšším zemepisným šírkam. To tlmí otepľovanie v blízkosti rovníka a prispieva k zosilneniu oteplenia Arktídy.“  Zásadní nesmysl. Bouřky rozhodně nepřenášejí teplo do vyšších zeměpisných šířek. Bouřky jsou lokální projevy instability troposféry a jsou to útvary především s vertikálním vývojem. To si pan Kravčík zase jen něco popletl. Někde něco zaslechne nebo si přečte, nerozumí tomu, špatně si to pamatuje – a napíše nesmysl. Ale těžko soudit, co tím myslel, když neuvede ani konkrétní odkaz na zdroj těch informací. Ovšem tady už je pan Kravčík v rozporu dokonce i sám se sebou. Ještě nedávno totiž tvrdil, že k oteplování by mělo docházet hlavně v oblastech, kde dochází i k největšímu poškozování krajiny: „Klimatická zmena prebieha. Nie však globálne,  ale regionálne v závislosti od stavu poškodenia krajiny zadržiavať dažďovú vodu vplyvom „pečatenia“ zemského povrchu v tom ktorom regióne.“ (https://blogy.hnonline.sk/michal-kravcik/fatalny-omyl-vedcov-o-pricine-klimatickej-zmeny). Tak jak to tedy je? Proč nám pan Kravčík každou chvíli tvrdí něco jiného? Nejen že tady nám pan Kravčík nevysvětlil z hlediska své teorie vůbec nic, ale ještě k tomu se dostal do rozporu se svými vlastními tvrzeními. Bylo by dobré, aby si nejprve sám ujasnil, co vlastně chce říci…

Ad 3) – větší oteplení v zimě: Kravčík: „Naakumulované teplo v dolnej vrstve troposféry zvýšenou produkciou citeľného tepla z leta ovplyvňuje teplotný režim zimného obdobia, tak ako som vysvetlil v bode číslo 2.“. Ano, čtete dobře. Podle pana Kravčíka naakumulované teplo z léta, které způsobilo v létě nějaké oteplení, vydrží někde ve spodní atmosféře schované až do zimy (půl roku !!!) a pak způsobí oteplení větší, než jaké způsobilo v létě !!! Navíc to teplo z léta nezpůsobí oteplení hned na podzim, ale až daleko později, v zimě. Tak kdepak se nám to teplo celého půl roku schovává? Tenhle fyzikální nesmysl myslí pan Kravčík opravdu vážně nebo to opravdu jen nedokáže vysvětlit a proto si vymýšlí fyzikální nesmysly?

Ad 4) – růst specifické vlhkosti: Kravčík: „Variabilita špecifickej vlhkosti v intervale od plus do mínus 0,1 gramov na kilogram je na úrovni štatistickej chyby a o ničom nevypovedá“.  Kdyby se pan Kravčík podíval do těch článků, na které jsem dával odkazy, tak by viděl, že se opět mýlí, trendy specifické vlhkosti jsou tam spočítány s vysokou statistickou významností. A pokud jde o přesnost měření specifické vlhkosti – pokud dokážeme měřit teplotu vzduchu s přesností na 0,1°C a relativní vlhkost na 1% (což obojí bez problémů dokážeme už hodně dlouho), tak z toho můžeme specifickou vlhkost spočítat s přesností většinou výrazně lepší než je 0,1 g/kg. Přesnost 0,1 g/kg tedy rozhodně není „na úrovni štatistickej chyby“ a pan Kravčík je zase vedle. Specifická vlhkost vzduchu prostě globálně roste, ať tomu pan Kravčík rozumí nebo nerozumí, věří nebo nevěří a to je úplně jednoduchý fakt, který je naprosto spolehlivě změřen a je jasně v rozporu s jeho teorií. Atmosféra se nevysušuje, jak tvrdí pan Kravčík, naopak, množství vodní páry v atmosféře roste. A bylo to i naměřeno.  Jednodušší a jasnější důkaz chybnosti Kravčíkovy teorie snad ani existovat nemůže.

Ad 5) – oteplování ve vyšších vrstvách atmosféry. Kravčík:  „Menej vyparovanej vody zo zemského povrchu spôsobuje vyššiu produkciu citeľného tepla a to teplo prehrieva troposféru a je menej tepla odnášane do vyšších vrstiev atmosféry. …. Kde je ta hranica inflexného bodu, by mali dať odpoveď seriózne výskumy a nemá to byť predmetom handrkovania a chytanie sa za slovíčka.“ Kde se oteplování mění v ochlazování (Kravčíkův „inflexní bod“) je jasné už dlouho. A není to výsledek handrkování, ale dlouhodobých měření. Je to na tropopauze (hranice mezi troposférou a stratosférou). Má to ale problém. Teploty kolem tropopauzy jsou běžně kolem -50 až -60°C, tlak nějakých 250 hPa. Za těchto podmínek vzduch obsahuje maximálně několik promile vody oproti tomu, co obsahoval v blízkosti povrchu (to je jen jednoduchá termodynamika). Naprostá většina vody tedy musí zkondenzovat už v troposféře a do stratosféry se nedostane prakticky žádná vodní pára. Tedy ani prakticky žádné latentní teplo. Není tedy možné ochlazení stratosféry zdůvodňovat omezením toku latentního tepla z troposféry do stratosféry, to by byl fyzikální nesmysl. A omezení toku latentního tepla by se muselo projevit poklesem teploty především tam, kde kondenzuje vodní pára, tedy ve střední a horní troposféře, ale to se prokazatelně neděje. Pan Kravčík nám tedy i přes hezké řeči opět nevysvětlil vůbec nic.

Takže 5 otázek a ze strany pana Kravčíka místo fyzikálně korektních odpovědí jen spousta řečí, které může brát vážně snad jen někdo, kdo je na tom se znalostí fyziky atmosféry stejně špatně jako pan Kravčík. Korektní fyzikální vysvětlení ani jedno. Kravčíkova „vysvětlení“ (ve skutečnosti jen okecávání) znovu a znovu dokládají, že fyzice atmosféry vůbec nerozumí a nezná ani základní procesy v atmosféře. Mít matnou představu jen o latentním teple a ignorovat všechno ostatní – to opravdu nestačí. Ale pan Kravčík toho o fyzice atmosféry ví dokonce tak málo, že ani není schopen si uvědomit, jak málo toho ví. V důsledku toho pak ani není schopen odhalit chyby svého vlastního uvažování. Nejsem psycholog, ale mám pocit, že to celé velice dobře odpovídá jedné psychologické kategorii, zvané Dunning-Krugerův efekt.…

Otázka je, proč to všechno pan Kravčík dělá? Rozumné lokální adaptační opatření (a zadržení vody v krajině jistě je rozumné lokální adaptační opatření) nesmyslně a v rozporu s fyzikou atmosféry pokládá za opatření mitigační a globální. Pak slibuje naprosto nereálné věci, které jeho metodami rozhodně realizovat nelze, dokonce občas šíří i poplašné zprávy (že máme jen několik let do nějaké katastrofy). A zjevně nedokáže uhlídat svůj mesiášský komplex. Takhle ovšem neprosadí vůbec nic a celé věci tím bude jen škodit.…

I tak bych ale byl rád, kdyby se pan Kravčík na těch 5 bodů zkusil podívat ještě jednou a znovu je zkusil vysvětlit. Nejlépe tady na blogu. Tentokrát ale už raději bez zbytečných řečí a fyzikálně jasným a správným způsobem…

P.S.: Věčné opakování tvrzení, že oponent tomu nerozumí, to není žádné fyzikální vysvětlení.