Tak nám komický pan Kravčík zase slibuje kdeco. Tentokrát na Facebooku. Ochlazením a zavodněním Sahary chce předejít tvorbě hurikánů a jako vedlejší produkt by zrovna i utlumil migrační vlnu do Evropy.
No, nápady na ozelenění Sahary nejsou v jeho podání nic nového. Třeba na https://kravcik.blog.pravda.sk/2017/06/04/lacnejsia-efektivnejsia-spolahlivejsia-a-civilizacii-prospesnejsia-alternativa-na-zastavenie-globalnej-klimatickej-zmeny/ chce „Vyriešiť problém chudoby. Napríklad tým, že sa premení Sahara (alebo jej väčšia časť) na zelenú úrodnú krajinu.“. Co je to za šílený nesmysl, to si hned vysvětlíme, nejprve ale malinko nutných faktů o atmosféře:
Co je nutné k tomu, aby vodní pára ve vzduchu začala kondenzovat na vodu? Musí se ochladit na teplotu tzv. rosného bodu. Právě při teplotě rosného bodu začíná kondenzace vodní páry. Jak ale vzduch ochladit? Nejčastějším a nejběžnějším způsobem ochlazení vzduchu v atmosféře je jeho výstupný pohyb. Tak vzniká naprostá většina oblačnosti. Vlhký vzduch stoupá, s výškou ale klesá tlak vzduchu a s klesajícím tlakem se vzduch ochlazuje. Jednoduchá termodynamika. V okamžiku, kdy klesne teplota na hodnotu rosného bodu, začne docházet ke kondenzaci vodní páry.
Co se ale děje, pokud vzduch klesá? Ani to není složité. Je to vlastně opak toho, co se děje při výstupném pohybu vzduchu. S klesající výškou roste tlak vzduchu, klesající vzduch se tedy ohřívá. Teplý vzduch pojme více vodní páry, relativní vlhkost vzduchu klesá a pokud v tom vzduchu byla nějaká oblačnost, začne se prostě vypařovat a rozpouštět.
Takže celé je to vlastně velice jednoduché. Výstupné pohyby vzduchu podporují tvorbu oblačnosti a srážek, sestupné pohyby naopak tvorbě oblačnosti i srážek brání. Ostatně – známe to i od nás. Pro oblasti nízkého tlaku vzduchu a tlakové níže jsou typické výstupné pohyby vzduchu, doprovázené velkou oblačností a srážkami. Pro oblasti vysokého tlaku vzduchu a tlakové výše jsou naopak typické sestupné pohyby vzduchu, málo oblačnosti nebo rozpouštějící se oblačnost, beze srážek.
Podívejte se ale teď na mapu světa. Všimněte si, že poušti a nejsušší oblasti nejsou po Zemi rozmístěny náhodně. Většina z nich totiž leží blízko obratníků. Má to svoje důvody a ty souvisejí s globální atmosférickou cirkulací. Tu máte schematicky na dalším obrázku:
https://history.aip.org/climate/xGenCirc.htm
Celé schema je poměrně jednoduché: nad rovníkem, kde je největší příkon sluneční energie, teplý vlhký vzduch stoupá nahoru (na obrázku „Low pressure, Rising Air“). Proto je také v tropech hodně srážek.. Zákon zachování hmoty ale platí i pro vzduch, takže na místo vzduchu, který takto stoupá nahoru, se musí při zemi dostávat k rovníku vzduch ze subtropických oblastí. Jsme ale na rotující Zemi, takže tento vzduch má tendenci stáčet se vlivem Coriolisovy síly na severní polokouli doprava, na jižní doleva. Tedy anticyklonálně (na obrázku „Northeast trade winds“ a „Southeast trade winds“). Tak vznikají pasáty. Celý cirkulační systém, který se jmenuje Hadleyho buňka, se uzavírá tím, že kolem obratníků klesá vzduch z vyšších hladin k povrchu („High Pressure, Descending Air“). Důsledkem toho je, že na obou polokoulích existují v blízkosti obratníků oblasti vysokého tlaku vzduchu a v nich dochází k sestupným pohybům vzduchu. No a jak už jsme si ukázali – v oblastech sestupných pohybů vzduchu se oblačnost rozpouští a srážky se netvoří. Důsledkem je suchá oblast (poušť) právě v oblastech sestupných pohybů vzduchu, tedy v oblastech blízko obratníkům.
Podstatné ale je, že existence pouští je vázána právě na oblasti subtropických anticyklon a sestupné pohyby vzduchu v nich. Z toho ovšem vyplývá, že tvrzení pana Kravčíka, že když zavodní Saharu, bude z ní zelená krajina, je totálně mimo realitu. Bylo by to jen vyhazování peněz a plýtvání energií. Příčinou existence pouště tady totiž není nějaké vysušování půdy, ale nedostatek srážek. A srážky se zde vyskytují velice málo, protože tomu brání sestupné pohyby vzduchu v oblasti subtropických tlakových výší. A s těmi nehne ani pan Kravčík…
Mimochodem, vzduch nad Saharou není až tak suchý, jak by se zdálo. Jeho roční průměrná specifická vlhkost (tedy obsah vodní páry v 1 kg vzduchu) je prakticky stejná jako ve střední Evropě. Takže to, co brání ve vzniku srážek nad pouštními oblastmi, rozhodně není nedostatek vodní páry ve vzduchu…
https://slideplayer.com/slide/5061635/
Tohle všechno jsou elementární poznatky z meteorologie a klimatologie, které se učí každý student hned na začátku studia. Pan Kravčík, jako člověk studiem atmosféry nedotčený, to ale neví, proto tvrdí nesmysly a hloupě slibuje nesplnitelné.